Není důležité pouze, co jíme, ale také jak jíme

Jsou jimi vlivy genetické, které jsme zdědili po rodičích (tj. naše tělesná konstituce, rychlost metabolických pochodů, dispozice k nemocem apod.) a vlivy vnějšího prostředí, které na rozdíl od těch genetických, jsme schopni naší vůlí ovlivnit. Můžeme a nemusíme kouřit, prožívat stres, žít ve znečištěném prostředí, relaxovat, pravidelně se pohybovat či zdravě (racionálně) se stravovat.
Právě úroveň stravování a stravovací návyky hrají ve zdraví stěžejní roli. Jsme to, co jíme. A jíme každý den, jíme pořád. Máme tak v rukou mocný nástroj, kterým jsme schopni cíleně ovlivňovat nejen náš zevnějšek, ale hlavně naše zdraví a tím celkovou kvalitu našeho života.


Obecných zásad a pravidel v oblasti stravování existuje mnoho. Nejdůležitější jsou ta nejzákladnější.
Na prvním místě se jedná o střídmost v jídle. Střídmost je omezování objemu a také počtu porcí. V praxi to znamená, jíst tzv. „dopolosyta“ tedy snažit se nepřecpat. V restauraci nemusíme sníst celou porci jen proto, že jsme si ji zaplatili. Naučit nás pracovat se střídmostí mohou tzv. i půsty či očistné dny. Hranice střídmosti je pro každého jiná (každý z nás je totiž jedinečný). Při jejím hledání se vyplácí orientovat se především na vlastní pocity (intuici).

Každodenní stravou bychom měli tělu poskytnout všechny nezbytné živiny. Toto se nám podaří, bude-li naše strava pestrá a rozmanitá. Pestrost v praxi znamená, snažit se nejlépe každý den sníst zástupce obilovin, luštěnin, ořechů a semínek, ovoce, zeleniny, masa, mléčných výrobků, vajec, hub, kvašených a klíčených potravin.

Je důležité, aby strava byla i tzv. „barevná“. Zelenina a ovoce přirozeně obsahují široké spektrum různých barviv (karoteny, karotenoidy). Tato barviva mají pro nás veledůležitý význam - pyšní se tzv. antioxidačními účinky. Čím větší antioxidační kapacitu máme, tím jsme odolnější vůči oxidačnímu stresu, který hraje roli nejen při vzniku srdečně-cévních onemocnění. Čím více barev si na talíři „namícháme“, tím lépe pro nás. Jednotlivé látky obsažené v ovoci a zelenině působí silněji, jsou-li na talíři společně.

Klíčovým stravovacím pravidlem je pravidelnost. Pravidelností rozumíme pravidelný přísun stravy v menších a středních porcích. Počet porcí každý den by se měl pohybovat v rozmezí 3-5 (je však individuální). Současně je důležitý dostatečný časový odstup mezi jednotlivými jídly (min. 2-3 hod.). Pokud se najíme dříve, přidáváme trávícímu systému, který ještě nestrávil předchozí stravu, další práci a tím proces trávení komplikujeme. Dodržováním pravidelnosti v jídle docílíme lepšího a efektivnějšího trávení a budeme také snadněji spalovat tukové zásoby.

Jíst v klidu, pohodě, beze slov a rušivých elementů jako je rádio či televize, a soustředit se jen na jídlo. Právě pohoda u jídla významným způsobem ovlivňuje, jak se potrava bude trávit. Pokud sousto patřičně nepokoušeme a nepřežvýkáme, do žaludku a střev se dostává nedostatečně natrávená potrava, která kromě pocitů těžkosti po jídle či nevolností, působí kompletní rozladění vnitřního prostředí našeho těla (metabolismu). Důkladným zpracováním potravy v ústech se navíc snižuje glykemický index stravy (schopnost potraviny ovlivňovat hladinu krevního cukru).


Můžeme konzumovat sebelepší (zdravější, kvalitnější) potraviny, ale bez dodržování těchto obecných stravovacích principů, nemůže být náš jídelníček zdraví prospěšný (racionální).