Mléčné výrobky a imunita našich dětí

O mléčných výrobcích víme mnohé. Nejčastěji jsou prezentovány jako zdroj vápníku, nezbytného pro správný růst kostí, a zdraví prospěšných probiotických bakterií, které jsou součástí naší střevní mikroflóry. Etikety některých výrobků hlásají obohacení o vitamín D či některé minerály. Prakticky bychom mohli nabývat dojmu, že mléčné výrobky by rozhodně neměly v našem jídelníčku chybět.

Jsou však situace, kdy opak může být pravdou. Například v období chřipek a nachlazení. I pouhá rýma dokáže pěkně potrápit. Zejména předškolní děti si ji kolikrát i celou zimu přehazují jako horkou bramboru. „Usazená“ rýma se těžce vysmrkává, často následuje bolest v krku, kašel, zánět průdušek.

Právě děti často jedí i několik mléčných výrobků denně. Na snídani chléb se sýrem zapíjený grankem, ke svačince jogurt, večer krupicovou kaši nebo mléko, nezřídka vypité i těsně před spaním.

Méně se totiž ví, že mléčné výrobky zahleňují. Tvoří tedy hlen, zejména v dýchacích cestách. Hlen poskytuje „domov“ různým mikroorganismům, které se v něm ukrývají před našim imunitním systémem. Ten pak musí vynaložit větší úsilí, aby skryté bakterie rozpoznal a mohl je zneškodnit. Rýma i nachlazení tak mohou trvat déle nebo se častěji opakovat.

Navíc většina mléčných produktů (jogurty, tvarohy, kefíry) působí v organismu ochlazujícím účinkem, takže místo aby zahřály, mohou nás „prochladit“. Imunitní systém tak v období chladné zimy trpí dvojnásob.

Z tohoto důvodu je žádoucí mléčné výrobky hlavně v rizikových obdobích ve stravě omezovat, při nemoci i úplně vynechat. Běžně postačí jeden jogurt denně, vhodnější je jíst mléčné výrobky 3-4 x týdně.

Vápník s výhodami najdeme také v máku, který je nejbohatším zdrojem tohoto minerálu vůbec, v mandlích, kešu oříšcích, fíkách. Probiotické střevní bakterie v přirozené formě obsahuje kvašená zelenina (pickles). Tu je možno snadno vyrobit v domácích podmínkách, navíc v zimě pomůže doplnit chybějící vitamín C.